Musím podat daňové přiznání? Limity, termíny a sazby

Kdy přiznání podat musíte

Přiznání musí podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč. Nezapočítávají se příjmy od daně osvobozené ani příjmy zdaněné srážkovou daní. Rozhodují příjmy, nikoli zisk: povinnost může vzniknout i tehdy, když vám po odečtení výdajů nic nezbude. Přiznání musíte podat také při nižších příjmech, pokud vykazujete daňovou ztrátu.

Zaměstnanec, který měl příjmy jen od jednoho zaměstnavatele, nebo postupně od více zaměstnavatelů, a u všech podepsal prohlášení k dani, přiznání podávat nemusí, pokud jeho ostatní zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 nepřesáhly 20 000 Kč. Zase rozhodují příjmy, ne zisk; u nájmu tedy celé přijaté nájemné.

Když přiznání podáváte, ať už povinně, nebo dobrovolně, uvedete v něm všechny zdanitelné příjmy, i ty, které by samy o sobě pod limitem zůstaly.

Co se do limitů nezapočítává

U investic a nemovitostí se do limitů nepočítají hlavně tyto příjmy:

• prodej cenných papírů držených déle než 3 roky (časový test),
• prodeje cenných papírů, jejichž příjmy za rok celkem nepřesáhnou 100 000 Kč (hodnotový test); prodeje osvobozené časovým testem se do této částky nepočítají a po jejím překročení je zdanitelný celý příjem z ostatních prodejů,
• prodej nemovitosti osvobozený časovým testem, testem bydlení nebo použitím peněz na bytovou potřebu,
• dividendy od tuzemských společností a úroky z účtů u tuzemských bank, ze kterých už byla sražena daň,
• některé ostatní příjmy do 50 000 Kč za rok, například příležitostná činnost; neplatí to pro prodej nemovitostí, cenných papírů a jiných věcí.

Příklady pro zaměstnance

Zaměstnanec s podepsaným prohlášením pronajímá garáž za 1 500 Kč měsíčně, tedy 18 000 Kč ročně. Ostatní příjmy nepřesáhly 20 000 Kč, přiznání podávat nemusí.

Zaměstnanec pronajímá byt za 15 000 Kč měsíčně. Příjmy 180 000 Kč ročně přesahují 20 000 Kč, přiznání podat musí, i když skutečné výdaje včetně úroků a odpisů nájemné převýší.

Zaměstnanec prodal akcie za 250 000 Kč, všechny držel déle než 3 roky, a od zahraničních společností dostal dividendy 15 000 Kč. Prodeje jsou osvobozené a zahraniční dividendy nepřesáhly 20 000 Kč, přiznání podávat nemusí. Kdyby ho podával z jiného důvodu, dividendy v něm uvede.

Oznámení osvobozených příjmů nad 5 milionů

Obdržíte-li osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč, například z prodeje bytu po časovém testu, z prodeje akcií po 3 letech, dar nebo dědictví, musíte to oznámit finančnímu úřadu do konce lhůty pro podání přiznání za rok, kdy jste příjem obdrželi. V oznámení uvedete výši příjmu, jak jste ho nabyli a kdy vznikl. Oznámení podáváte i tehdy, když přiznání podávat nemusíte.

Oznámení se nepodává o příjmu, jehož údaje si finanční úřad může zjistit z rejstříků a evidencí, které finanční správa pro tento účel zveřejňuje na úřední desce. Jde-li o příjem do společného jmění manželů, oznámí ho jeden z manželů. Za neoznámení hrozí pokuta 0,1 % příjmu při pozdním oznámení bez výzvy, 10 % při oznámení až po výzvě a 15 %, když nepodáte ani v náhradní lhůtě.

Samostatné oznámení podáváte také tehdy, když jste prodali nemovitost a příjem chcete osvobodit použitím na vlastní bytovou potřebu; popisuje ho článek Prodej nemovitosti: kdy je příjem osvobozený.

Termíny podání a zaplacení daně

Přiznání za kalendářní rok podáte nejpozději do 1. dubna následujícího roku. Podáte-li ho elektronicky, například přes portál MOJE daně nebo datovou schránkou, prodlužuje se lhůta do 1. května. Podá-li ho za vás daňový poradce, prodlužuje se do 1. července. Připadne-li poslední den lhůty na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, například podnikající fyzická osoba, musí přiznání podat elektronicky.

Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání přiznání, tedy podle způsobu podání 1. dubna, 1. května, nebo 1. července, posunutého stejně jako lhůta pro podání.

• za rok 2025: 1. 4. 2026 v listinné podobě, 4. 5. 2026 elektronicky, 1. 7. 2026 přes daňového poradce,
• za rok 2026: 1. 4. 2027 v listinné podobě, 3. 5. 2027 elektronicky, 1. 7. 2027 přes daňového poradce.

Opravné a dodatečné přiznání, zálohy

Chybu zjištěnou před koncem lhůty opravíte opravným přiznáním, které nahradí původní. Po uplynutí lhůty podáváte dodatečné přiznání: když má být daň vyšší, musíte ho podat a rozdíl zaplatit do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste chybu zjistili. Dodatečné přiznání lze podat jen v tříleté lhůtě pro stanovení daně, která běží od konce lhůty pro řádné přiznání.

Přesáhla-li vaše poslední známá daňová povinnost 30 000 Kč, platíte v dalším období zálohy: do 150 000 Kč dvakrát ročně 40 % (do 15. června a 15. prosince), nad 150 000 Kč čtyřikrát ročně čtvrtinu. Zálohy neplatíte, když základ daně tvoří alespoň z poloviny mzda, ze které zaměstnavatel zálohy sráží.

Sazby daně

Daň z příjmů fyzických osob má sazbu 15 % ze základu daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % z části nad touto hranicí. Hranice je 1 676 052 Kč pro rok 2025 a 1 762 812 Kč pro rok 2026. Základ daně se po odečtení nezdanitelných částí zaokrouhluje dolů na celé stovky a daň nahoru na celé koruny. Zahraniční dividendy můžete zdanit v samostatném základu sazbou 15 %, nezávisle na výši ostatních příjmů.

Příklad pro rok 2026: základ daně 1 900 000 Kč. Z 1 762 812 Kč je daň 15 %, tedy 264 421,80 Kč, ze zbývajících 137 188 Kč 23 %, tedy 31 553,24 Kč. Daň před slevami je 295 976 Kč.

Jak pomůže Přiznáno

Příprava podkladů v aplikaci Přiznáno sečte příjmy podle druhů (§ 6 až § 10) z evidovaných nájmů, prodejů a dividend a z údajů, které doplníte, a v souhrnu ukáže základ daně a orientační daň s uvedenými sazbami. O tom, zda máte povinnost přiznání podat nebo oznámit osvobozený příjem, Přiznáno nerozhoduje; z jeho přehledů ale snadno sečtete příjmy pro limity popsané výše.

Příprava končí pracovním vyhodnocením, nikoli vyplněným přiznáním; částky přenesete do formuláře, například v portálu MOJE daně. Lhůty pro stanovení daně Přiznáno používá u zpětného uplatnění daňové ztráty, kde nabídne všechny tři termíny podle způsobu podání.